Prosluněné mělčiny nejkrásnějšího jadranského ekosystému

Prosluněné mělčiny nejkrásnějšího jadranského ekosystému

Autonomní potápění pro drtivou většinu potápěčů probíhá v infralitoriální zóně. Ponory začínají mezi sluncem zalitými řasami. Až do desetimetrové hloubky mohou být nejméně náročné, ale často ukazují nejrozmanitější život. Slunce je zde stále silné a zajišťuje život různým řasám, rostlinám a organismům, které z neživé vytvářejí živou potravu a jsou prvními v potravinovém řetězci.

 

Ne všechny mělčiny jsou stejně bohaté. Štěrkové mělčiny vystavené konstantním proudům a vlnám, které neustále pohybují dnem, zabraňují, aby se zde navázaly řasy a rostliny. A to znamená, že je zde i mnohem méně korýšů, ryb, žahavců, ostnokožců… Ale i tak tu najdeme největšího ze všech hlaváčovitých – hlaváče velkého, různé kraby, hlemýždě s tvrdými ulitami nebo nejneobvyklejší přílepky.

Miro Andrić
Písečné mělčiny jsou plné života, který se schovává až metr hluboko v písku. Jsou zde schované různé ježovky, hvězdice nebo mlži. Moře je kvůli malým částicím méně průhledné, ale písek sem a tam umožňuje, aby se zakořenila vocha, aby se objevily některé řasy z rodu Sargassum, a někde se dokonce rozvinou do rozsáhlých porostů nejdůležitější podvodní rostliny – posidonie.

Potápění za těchto podmínek vyžaduje eleganci a půvab pohybu, protože příliš mnoho mávání ploutvemi vzedme mraky písku, které snižují viditelnost, ale při nočních ponorech přitahují různé ryby, které hledají potravu v písku. Parmice, mořani i růžichy vás rádi doprovodí, aby zjistili, jestli vašimi ploutvemi neodkryjete něco zajímavého, a nejneobvyklejší rybou je hruj hadovitá.

 

Písečná dna jsou říše ryb ukrytých v písku, nebo také různých listech, ale i ryb číhajících ve skrytu, jako je nebehled obecný nebo mnohem jedovatější ostnatec. V písečných mělčinách moře filtruje i největší jadranský mlž: až metr vysoká kyjovka šupinatá. Tento středomořský endemický druh je chráněný.

 

Mořské porosty jsou nejkrásnější a nejdůležitější ekosystémy na Jadranu. Dotváří ho i další rostlina, která roste pouze ve Středomoří – posidonie. Až 20 % druhů žije na porostech této kvetoucí rostliny, ve které se rozmnožují, a pak i rostou a umírají. Její kořeny vážou písčité dno a zabraňují erozi.

 

Nejpopulárnější a nejkrásnější ponory jsou spojovány s kamennými stěnami ostrovů a pobřeží, které v extrémních případech svisle klesají více než 100 metrů hluboko. Zde najdeme živočišný svět, který v hlubších vrstvách vody závisí nejvíce na mořských proudech, které přinášejí drobné částečky potravy pro bezpočet mořských filtrátorů.

 

První a nejprimitivnější živočichové, jsou houbovci. Ve skutečnosti jde o kolonie malých jedinců, kteří žijí z toho, co jim přinese moře. Mají nepravidelný tvar, často vypadají jako kámen nebo komín, některé se podobají slonímu uchu.

Marjan Radović
Být zvířetem, které celý svůj aktivní život stráví jako rostlina na jednom místě, není v podmořském světě neobvyklé. Do této skupiny zaručeně zahrnujeme žahavce a jejich nejkrásnější zástupce, jako jsou různé gorgonie a kamenní koráli, nejkrásnější pohled na podvodní svět. Najdeme zde i murény, úhoře nebo ropušnice, nepředstavitelných barev a tvarů.
Indux media d.o.o.

Jeskyně

Chudé na život, ale velká výzva pro potápěče, mnohé jeskyně skrývají stopy stalaktitů a stalagmitů z doby ledové, kdy se ještě nacházely na souši. Kvůli nedostatku slunečního záření a mořských proudů je v nich život chudší. V sedimentech na dně najdeme nejčastěji sasanky, červnatce nebo malého hlaváče sedlatého. Vstupy do jeskyní a zastíněné klenby jsou pokryté žahavci rodu Leptopsammia.